
Prodej spoluvlastnického podílu na nemovitosti: jak na to a za kolik
Prodat podíl na nemovitosti jde i bez souhlasu ostatních spoluvlastníků. Za kolik ho ale prodáte a komu?
Číst článek
Spoluvlastnictví nemovitosti vzniká nejčastěji dědictvím, společnou koupí nebo po rozvodu. Dokud se spoluvlastníci shodnou, je všechno v pořádku. Když ale jeden chce prodat a druhý ne, nebo se nemohou dohodnout na ceně, situace se komplikuje.
Nejrychlejší a nejlevnější cesta. Spoluvlastníci se dohodnou, jak spoluvlastnictví ukončí. Dohoda se sepisuje písemně a u nemovitostí se zapisuje do katastru.
Jeden spoluvlastník si nemovitost ponechá a ostatní vyplatí. Klíčová otázka je výše vyplacení, a ta se odvíjí od tržní ceny nemovitosti. Proto je důležité znát reálnou hodnotu.
Spoluvlastníci nemovitost prodají třetí osobě a peníze si rozdělí podle podílů. Kupní smlouvu musí podepsat všichni.
Každý spoluvlastník může svůj podíl prodat i sám. Zájemců o podíl je ale málo a cena za podíl bývá výrazně nižší než poměrná část tržní ceny celé nemovitosti.
Pokud se spoluvlastníci nedohodnou, může kterýkoli z nich podat žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Soud může nemovitost rozdělit, přikázat jednomu spoluvlastníkovi za náhradu, nebo nařídit prodej. Je to zdlouhavé, drahé a výsledek je nejistý.
Většina sporů mezi spoluvlastníky je o penězích: kolik má kdo dostat. Když všichni znají reálnou tržní cenu, dohoda je mnohem snazší. Objektivní odhad od nezávislého specialisty pomůže vyhnout se dohadům typu „můj podíl má větší hodnotu".
Nejlepší je dohoda, nejhorší soud. Ve většině případů pomůže, když všichni spoluvlastníci vycházejí ze stejné, objektivně zjištěné tržní ceny.

Prodat podíl na nemovitosti jde i bez souhlasu ostatních spoluvlastníků. Za kolik ho ale prodáte a komu?
Číst článek
Převod nemovitosti v rodině jde darováním i prodejem. Co je výhodnější a na co nezapomenout?
Číst článek
Bez závěti dědí podle zákona. Jak sepsat závěť na byt nebo dům, aby byla platná a předešla sporům?
Číst článek